Pan Jiří K. hledal začal po rozvodu přemýšlet, jak dál naložit se svou znovunabytou svobodou a jak by si představoval svůj ideální životní styl, když o něm rozhoduje pouze on sám. Svou vizi nemusel tvořit příliš dlouho, protože si sám dokázal poměrně snadno zformulovat, co chce: Určitě bydlet v domě, protože miluje být obklopený zelení a vlastní zahrádkou, kterou může zušlechťovat. Už se ale na prahu padesátky necítil na to začínat s novostavbou a už vůbec ne se upsat hypotéce s splátkami takové výše, která by ho nenechala v klidu spát. Proto když zvážil své možnosti a rozhlédl se po nabídce, padly mu do oka mobilní domy. Zbývalo mu si najít ten pravý dům a zjistit reference.
Jiří rozhodil sítě po svých známých i na internetu v diskusních skupinkách. Během několika týdnů tak o mobilních domech načerpal tolik poznatků, že už byl naprosto lapen a jist, že takhle skutečně chce bydlet. Nezůstalo ale jen u zprostředkovaných informací: setkal se i osobně s desítkami majitelů mobilních domů, vypil tucty káv na zápraží jejich domečků a pomalu si odškrtával pomyslný seznam požadavků, plusů a mínusů. Osudové setkání bylo s Karlem D., se kterým ho pojil stejný věk i podobný životní příběh. Karel se svým dřevěným domkem na pilotech právě oslavil třetí rok. Jeho domek se Jiřímu zamlouval úplně nejlépe ze všech, které navštívil, a to nejen dispozičně, ale i použitými materiály, způsobem, jakým byly vychytány technikálie typu voda a topení a v neposlední řadě poslechl svou intuici, která mu našeptala, že toto je TEN dům. Rozhodl se již dále nehledat a rovnou si od Karla odnesl kontakt na dřevěné mobilní domy TOP Mobilní domy, kde si okamžitě domluvil schůzku.
Dnes má již svůj vlastní mobilní domek, dál pracuje na plnění svých dalších snů a velmi ho těší, že s ním občasné víkendy rád tráví i jeho syn, který ještě studuje na vysoké škole. Nikdy k sobě ještě neměli tak blízko jako v těch inspirativních večerech na terase, strávených v hlubokých konverzacích.